Základní skladební dvojice: podmět a přísudek. I zde můžeme využít mnemotechnické pomůcky, díky které si děti 1.st. lépe toto učivo zapamatují.
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku.
Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa…
Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Nebo taky: Přísudek je základní větný člen, přisuzující podmětu samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem. Může to však být například i citoslovce! Vrabec FRNK na střechu.
Také se vám z těchto pouček zamotala hlava?
Jak je ale tady na webu Škola zvesela zvykem, opět si najdeme nějakou pomůcku, jak na to!
Vyjdeme ze skutečnosti, že podmět a přísudek tvoří základní skladební dvojici.
∗
Je to tedy DVOJICE KAMARÁDŮ – PŘÁTEL Přísudek je přítel, který přidržuje podmět – můžeme se zeptat: co dělá? Přidržuje. ⇒ zde je pomůcka předpona PŘI Podmět podpírá, je to přítel přísudku. Ptáme se na něj: KDO? CO? pOdmět – kdO? cO? ⇒ zde je pomůcka: POD a O |
Podmětem se zeptáme na přísudek a přísudkem na podmět.
Máma pekla.
Kdo pekl? Máma – původce děje, podmět
Co dělala máma? Pekla – vyjadřuje činnost, přísudek.
Podmět ovlivňuje, jak bude vypadat přísudek.
(Přísudek přidržuje podmět a ve všem mu pomáhá.)
Toto učivo používáme, když určujeme koncovku příčestí minulého (tedy konec slovesa v minulém tvaru).
Holky v kostele krásně zpívaly.
Kdo co v kostele krásně zpívaly? – holky – holky je podmět
Co dělaly holky v kostele? Zpívaly – zpívaly je přísudek
Když je podmět v ženském rodu, v příčestí minulém je vždy tvrdé y.
Popřípadě si pomůžeme jednoduchou vychytávkou:
TY holky zpívalY.
Kluci venku malovali na chodník.
Kdo co venku malovali na chodník? Kluci – podmět
Co dělali kluci venku? Malovali – přísudek
Podmět je rodu mužského životného, v příčestí minulém bude i.
TI kluci malovalI.
Hrady se tyčily na skále.
Kdo co se tyčily? Hrady – podmět
Co dělaly hrady? Tyčily se – přísudek
Podmět je rodu mužského neživotného – v příčestí minulém bude tvrdé y.
TY hrady se tyčilY.
Auta stála vedle sebe.
Kdo co stála vedle sebe? Auta – podmět
Co dělala auta vedle sebe? Stála – přísudek
Podmět je rodu středního, koncovka je tedy –a.
TA auta stálA.
U středního rodu se chvilku zdržíme, protože by to nebyla čeština, aby neměla všude nějakou tu
VÝJIMKU!!
Slova děti, oči a uši jsou sice v jednotném čísle rodu středního, ale v příčestí minulém píšeme Y. Protože v množném čísle tato slova řadíme k ženskému rodu.
Známá je říkanka: Děti, oči, uši – tvrdé Y jim sluší. 🙂
Děti (TY děti) se učilY počítat.
BolelY ho uši. (TY uši)
POZOR – ta ucha! (Prostě čeština!) Ucha hrnce brzy upadla – protože hrnec nemá uši, ale ucha.
Nemá uši, ale ucha – a ta ucha obě hluchá! 🙂
SlzelY jí oči. (TY oči)
POZOR: ta oka – oka na punčoše se párala
Teď už víte, že u určování podmětu a přísudku hledáme kamarády.
A s kamarády jde vždycky všechno snáz 😉