Proč dnes píšeme slovo Vánoce s velkým V a na starých pohlednicích je všude s malým? Kdy je nový rok a kdy Nový rok? Máme Ježíška nebo ježíška? Slavíme Silvestra nebo silvestra? A jak je to s tím štědrým Štědrým dnem?
Několikrát jsem se během své praxe setkala s tím, že mi něčí babička vzkázala, že Vánoce se přece píší s malým v a přát lidem nový rok s malým n je vyloženě neslušnost. Že jsme ve škole napsali přání špatně. 🙂
Částečně mají babičky pravdu. Do roku 1993 se totiž Vánoce psaly opravdu s malým počátečním písmenkem. Až nová pravidla nám právě v tomto roce zavedla psaní velkých počátečních písmen nejen u slova Vánoce, ale také u Velikonoc. Proto můžeme dodnes vídat staré pohlednice, na kterých je slovo: vánoce a díky tomu i víme, že dotyčné babičky dávaly ve škole pozor.
Nový rok s velkým N je ale vždy pouze ten jeden jediný den v roce – tedy 1. ledna. A my přece nepřejeme někomu štěstí jen na jeden den v roce, ale na celý nový rok – tedy na všechny dny následujícího roku. Tady už babičky pravdu nemají, jedná se však o velmi zažitou chybu.
Shrneme si to:
Vánoce – dnes píšeme skutečně s velkým V
vánoce – se psaly před rokem 1993 a můžeme je tedy dodnes vídat ve starším textu.
Nový rok – je pouze 1. ledna, název svátečního dne
nový rok – je celý rok, který nastane (1. 1. – 31. 12. )
Správně tedy je: Veselé Vánoce a šťastný nový rok 🙂
Kolem Vánoc se nám to však hemží i dalšími češtinářskými špeky.
Jak je to se S/silvestrem? A proč se Štědrý den píše s velkým Š, když přídavná jména se přece píší s malým písmenem na začátku? A máme Ježíška nebo ježíška?
Silvestr × silvestr
oba tvary jsou správné. 🙂
Silvestr s velkým S je mužské jméno, které, jako všechny ostatní, píšeme s velkým písmenem na začátku.
A silvestrem označujeme oslavu posledního dne roku.
Můj vnuk se jmenuje Silvestr. × Na horách jsme oslavili i silvestr.
Štědrý den
je stejně jako Štědrý večer vždy s velkým Š na začátku. Je to pojmenování svátečního dne, protože štědrý den pro nás může být kterýkoli den v roce, ale Štědrý den máme všichni společně 24. prosince.
Těším se na Štědrý den. Na Štědrý večer u nás bude babička.
Špeček navíc: Přijedete na štědrovečerní večeři? Pokud vytvoříme z tohoto názvu přídavné jméno, píšeme jej už s malým písmenem na začátku. (Stejně jako u slova „vánoční“.)
Ježíšek × ježíšek
Ježíšek s velkým J znamená oslovení malého Ježíše, nebo také označení Štědrého dne, Štědrého večera.
Slovo ježíšek – s malým j – označuje vánoční nadílku, dárek.
V betlému leží Ježíšek. × Už se těším na ježíška. (na nadílku, na dárky)
Sejdeme se na Ježíška. (na Štědrý večer)
×
Přeji bohatého ježíška. (hodně dárků)
Přejí vám krásné a pohodové Vánoce, Štědrý den i Štědrý večer, vašim dětem nádherného ježíška, všem veselého silvetra a také bezchybný lednový sloh na téma:
Co jsem dělal/a o vánočních prázdninách. 😉
